Aktuálně na ÚJOP UK

Konference ALTE: naším posláním je vícejazyčnost

Odpovědi na výzvy, které přináší jazykové zkoušky nejen v Evropě, hledali členové prestižní Asociace poskytovatelů jazykových zkoušek ALTE ve dnech 9.‒11. listopadu v pražském Karolinu. Konferenci spolupořádal Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP UK), který je od roku 2009 jediný plnoprávný člen asociace ALTE v České republice.

Páteční veřejnou část na téma Méně rozšířené jazyky z pohledu plurilingvismu zahájil Graham Seed, manažer sekretariátu Asociace poskytovatelů jazykových zkoušek (ALTE). Ve svém projevu jako prioritu ALTE označil udržení rozmanitosti jazyků v Evropě a rozvoj praxe mnohojazyčnosti. Tedy téma, kterému byl věnován celý páteční program konference.

Uskupení ALTE odlišuje od dalších organizací zabývajících se jazykovým testováním skutečnost, že se zaměřuje na výzkum, který aplikuje do jazykových testů, a z pozice hosta v Radě Evropy se snaží ovlivnit jazykovou politiku. Na webových stránkách organizace, jak uvedl Seed, je možné najít dokumenty, které se týkají jazykového hodnocení pro účely migrace, sladění jazykového vzdělávání se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky SERR (CEFR) a zásad dobré praxe.

„Kritizujeme, že ve výzkumu často převládá angličtina a že i testování jazyků ovládá angličtina. Zastupujeme angličtinu, ale současně zastupujeme i velké množství dalších jazyků. Jádrem našeho poslání je vícejazyčnost a kvalita ve výuce jazyků, testování i hodnocení. Naši plnoprávní členové procházejí přísným auditním procesem,“ uvedl Seed.

Hosty 58. konference ALTE přivítala na půdě Univerzity Karlovy i rektorka Milena Králíčková a zdůraznila, že už při zakládání univerzity římský císař Karel IV. očekával, že nebude místem setkávání pouze studentů ze zemí Koruny české, ale od počátku bylo jeho záměrem přilákat na univerzitu studenty z celé Evropy.

„Je mi velkým potěšením, že jsme dnes komunitou 50 000 studentů, kteří pocházejí z více než 110 zemí z celého světa. A ráda bych v této souvislosti poděkovala Ústavu jazykové a odborné přípravy a jmenovitě paní ředitelce Daně Hůlkové Nývltové nejen za reprezentaci univerzity na této konferenci, ale i za všechnu práci, kterou odvedla v uplynulých měsících po 24. únoru, kdy se ústav postaral o stovky studentů z Ukrajiny. Efektivní způsob jazykové výuky umožnil ukrajinským studentům po ukončení kurzů češtiny složit přijímací zkoušky a začít studovat na naší univerzitě,“ uvedla rektorka a popřála účastníkům hodně zajímavých přednášek a plodných diskusí během posledního dne konference.

„V minulosti jsme byli zvyklí chápat světovou válku jako něco velmi vzdáleného, vzdáleného z geografického hlediska, vzdáleného z časového hlediska,“ navázal na slova rektorky Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Jak zdůraznil, Česká republika do této doby přijala více než 400 000 uprchlíků z Ukrajiny, ale důležitější než celkový počet, je podle náměstka, jejich sociální struktura. V celkovém počtu uprchlíků je totiž téměř 70 000 žáků, kteří jsou nebo by měli být zapsáni do povinné školní docházky. Tedy pouze o 30 000 méně než každoroční počet Čechů, který vstupuje do vzdělávacího systému prvních tříd.

„Samozřejmě osvojení češtiny bylo hlavní prioritou a ukázalo se, jak podceňované bylo studium češtiny jako cizího jazyka v České republice a jak velké jsou nároky na tuto profesi v dnešní době,“ sdělil Velčovský. S využitím evropského a mezinárodního rozpočtu se podařilo podle náměstka využít letní období pro osvojení jazyka a integrace do škol probíhá bez větších problémů. „Dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval Univerzitě Karlově za významnou roli při integraci uprchlíků, poskytování ubytování a psychologické podpory,“ vyzdvihl Velčovský a uvedl: „Společně ukážeme, že největší přidanou hodnotou evropské společnosti je navzájem si porozumět.“

„Než budeme moci učit jazykové znalosti, než je budeme moci testovat, musíme se shodnout na tom, co jimi rozumíme, musíme definovat určitý konstrukt, teorii nebo model toho, co nám znalost jazyka může přinést,“ uvedl v úvodu hlavní přednášky Waldemar Martyniuk, bývalý ředitel Evropského centra pro moderní jazyky. Jak se ale přiznal, sám hledá na tyto základní otázky odpovědi už více než 60 let.

Toto téma (ve světle vícejazyčnosti) bylo i předmětem diskuse v rámci kulatého stolu, které se účastnil generální tajemník ALTE Nick Saville, zástupkyně Goethe Institutu Stefanie Dengler, Vincent Folny z France Éducation National, Eva Lehečková z Univerzity Karlovy a Anne Gallagher z Centre for Irish language Research.

Odpoledním highlightem se stala prezentace případové studie Martiny Hulešové z ÚJOP UK. Ta ukázala, jak se s nároky na kvalitu evropské úrovně zkoušek s velkým počtem kandidátů vyrovnávají tvůrci Certifikované zkoušky z češtiny pro cizince (CCE), kde je kandidátů řádově méně, ale musí splňovat stejné standardy.

Konferenci uzavřela série workshopů, během nichž účastníci si účastníci rozšiřovali své obzory například v oblastech statistických analýz nebo podpory vícejazyčnosti metodou integrace obsahového, resp. věcného a jazykového vzdělávání CLIL (Content and Language Integrated Learning).

Asociace poskytovatelů jazykových zkoušek (ALTE) působí nejen v Evropě, ale zasahuje do širšího světa. Sdružení vzniklo před 30 lety iniciativou britské univerzity v Cambridge a španělské univerzity v Salamance společně s řadou dalších organizací zabývajících se jazykovým testováním v Evropě. Právně je registrováno ve Velké Británii a sdružuje 33 plnoprávných členů zastupujících 26 evropských jazyků a přes 100 přidružených členů.

Autor: Petra Köppl, Foto: René Volfík